Talmidim o.s. Rabínská literatura česky

Kapitola 6

Mišna 1

(1) Je-li soud ukončen, vyvedou ho, aby byl ukamenován. Místo ke kamenování bylo před soudním dvorem, jak je řečeno: „Vyveď toho rouhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.“ (Lv 24, 14).

Jednoho postavili do bran soudního dvora s šátkem v ruce a jezdec na koni odjel tak daleko, aby byl vidět. Řekl-li někdo: „Mám co říct k jeho dobru,“ pak ten [se šátkem] mávne a jezdec k nim spěchá, aby je zastavil.

Také, když řekl [odsouzený]: „Mám co říct ke svému dobru,“ vrátili se s ním, třeba čtyřikrát nebo pětkrát, dokud nezjistili, zda není něco podstatného v jeho slovech. Když zjistili, že mluví pravdu, propustili ho. Když ne, odvedli ho ukamenovat.

Před nimi pak šel vyvolávač [a vyvolával]: „Muž ten a ten, syn toho a toho, bude ukamenován, protože překročil to a to nařízení, jak dosvědčil ten a ten a ten a ten. Každý, kdo zná něco, co by ho osvobodilo, ať přijde a mluví.“¹

(2) Když jsou deset loktů od místa kamenování, řeknou mu: „Zvyklostí všech odsouzených k smrti je se zpovídat. A všichni, kdo se zpovídají, mají podíl na světě budoucím.“ Nacházíme tak v [příběhu o] Achanovi, jak mu řekl Jozue: „Synu můj, dej, prosím, chválu Hospodinu Bohu Izraelskému, a vyznej se jemu, a oznam mi aspoň již, co jsi učinil, netaj již toho přede mnou. Tedy odpovídaje Achan k Jozue, řekl: Pravdať jest, já jsem zhřešil proti Hospodinu Bohu Izraelskému, tak že to a toto jsem učinil.“² Odkud víme, že mu pro jeho zpověď bylo odpuštěno? Neboť je řečeno: „A řekl Jozue: Proč jsi zarmoutil nás? Zarmuť tebe Hospodin v tento den.“³ Tento den jsi zarmoucen, ale nebudeš zarmoucen v budoucnosti.

Pokud neví, jak se zpovídat, řeknou mu, aby řekl: „Ať je má smrt odpuštěním všech mých hříchů.“ Rabi Jehuda řekl: „Pokud ví, že je obětí komplotu, ať řekne: Má smrt ať je vykoupením všech mých hříchů, vyjma tohoto přestoupení.“ [Chachamim] ale řekli: „Pokud by[chom to dovolili], každý by to potom říkal, aby se očistil.“

(3) Jsou-li vzdáleni čtyři lokte od místa ukamenování, svlečou ho ze všeho oblečení. Muži si, dle slov rabiho Jehudy, zahalí [intimní části] zpředu a žena zepředu i zezadu. Chachamim ale říkají: „Muž bude ukamenován nahý, žena oblečená.“

Mišna 2

(1) Místo [určené] kamenování bylo dvakrát tak veliké, jako člověk.

Jeden ze svědků [pak] udeří [odsouzeného] do boku, kde je srdce. Když ho to zabije, splnil [svou povinnost]. Pokud však nikoliv, druhý svědek vezme kámen a udeří jím do srdce odsouzeného. Pokud ho zabije, splnil [svou povinnost]. Když ne, ukamenuje ho celý Izrael⁴, jak je řečeno: „Ruka svědků nejprv bude proti němu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostředku svého.“⁵

(2) Všichni ukamenovaní [potom budou] pověšeni, jak učil rabi Eliezer. Chachamim řekli: „Pouze ti kteří se rouhali a modloslužebníci [jsou pověšeni].“

Muž je pověšen tváří k lidu, ale žena zády [k lidu]. Tak učil rabi Eliezer. Chachamim ale řekli: „Muž bude pověšen, žena nikoliv.“ Rabi Eliezer jim odpověděl: „Nepověsil snad ženy Šimeon ben Šetach v Aškelonu?“ A oni mu odpověděli: „[Tehdy] pověsil osmdesát žen, přestože dva [obžalovaní] nesmí být souzeni v jeden den.“⁶

Mišna 3

(1) Jakým způsobem je pověšen? Ze země byl udělán násep kolem stromu a svázali mu ruce jednu k druhé a pověsili ho. Rabi Josi řekl: „Dělo se to tak, že upevnili tyč ke zdi a pověsili ho na ní po způsobu řezníků. A bezprostředně je svěšen. Pokud ne, je tím překročen zákaz, jak je řečeno: Nezůstane přes noc tělo jeho na dřevě, ale hned v ten den pochováš jej, nebo zlořečený jest před Bohem pověšený; protož nepoškvrňuj země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.“⁷

Proč je tedy ale vůbec vešen? Protože znesvětil jméno [Svatého, budiž požehnán] a tím znesvětil jméno nebes [protože tam je Svatý].

Mišna 4

(1) Rabi Mejr řekl: „Kdy člověk trpí, jak se vyjadřuje? Má hlava je těžká, mé ruce jsou těžké. Je to jak říká Písmo – truchlím nad krví bezbožných, mnohem více nad krví spravedlivých, kterouž jsi prolil.“

A nejen pouze [Chachamim překročili zákaz], ale každý, kdo nechal viset tělo přes noc překročil zákaz. Pokud však visel přes noc, aby mu byla zajištěna rakev nebo rubáš, nebyl překročen zákaz.

Nepohřbili ho v hrob předků, ale připravili dva druhy hrobů. Jeden pro ty, kdo byly setnuti nebo pověšeni a jeden pro ty, kdo byly ukamenovány nebo upáleni.

(2) Když ohnilo maso, sebrali kosti a pohřbili je na jejich místo⁸. A příbuzní přicházeli a zdravili svědky a soudce, aby se vědělo, že necítí křivdu, ale že byl vykonán spravedlivý soud. Pak už nevykonávali žádný pohřební rituál, aby ukázali, že již netruchlí.

—-