Kapitola 4
Mišna 1
(1) Když svátek nového roku připadl na šabat, troubilo se v Chrámu, ale nikoliv mimo Chrám. Po zničení Chrámu vydal [raban] Jochanan ben Zakaj nařízení, aby se troubilo všude, kde je bejt din. Rabi Eliezer řekl: Raban Jochanan ben Zakaj vydal toto nařízení pro Javne. Odpověděli mu: Jak v Javne, tak všude, kde je bejt din.
(2) Jeruzalém byl váženější nad Javne, takže město, které bylo na dohled nebo na doslech, či [jinak] poblíž, bylo [mu] umožněno troubit [na šabat]. V Javne bylo dovolenou troubit jen před bejt din.
(3) Zpočátku byl lulav1 brán do Chrámu na týden a do synagogy na jeden den. Po zničení Chrámu ale raban Jochanan ben Zakaj řekl, že lulav má být brán do synagogy na týden, abychom se upamatovali na Chrám.
(4) Je zakázáno [jíst nově narostlé ovoce] na den mávání [lulavem]2.
(5) Z počátku přijímali svědky [nového] měsíce po celý den. Jednou se stalo, že se svědek zdržel a narušil levitské předzpěvování Žalmů. Aby předešli opakování [této události], ustanovili, že svědek bude přijmut [pouze] do polední modlitby3. Pokud by přišli svědci po mincha, byl ten den vyhlášen za svatý; stejně tak i den následující. Po zničení Chrámu určil raban Jochanan ben Zakaj, aby přijímali svědky [opět] po celý den.
(6) Rabi Jehošua ben Korach řekl: Raban Jochanan ben Zakaj také řekl, že kdekoliv by předseda bejt din mohl být, svědci mají být přijmuti pouze v místnosti určené k zasedání [bejt din].
Mišna 2
(1) Pořádek požehnání [na nový rok]: [Požehnání] otcům, moci [B-ží] a posvěcení Jména – k nim se přidává ustanovení B-ha jako krále. Po té nezazní [šofar]. Následuje posvěcení dne a zvuk [šofaru]; připomenutí, zazní [šofar], šofrot4, zazní [šofar]. Pak se recituje modlitba za znovuvybudování Chrámu, díkuvzdání a kněžské požehnání. – Tak učil rabi Jochanan ben Nuri.
(2) Rabi Akiva mu [ale] odpověděl: Pokud nezazní [šofar] po stvrzení B-ha králem, proč je vlastně [toto ustanovení] předčítáno? Ať je předčítáno požehnání otcům, moci [B-ží], posvěcení Jména a ustanovení B-ha králem ať je spojeno s posvěcením dne, aby poté zazněl [šofar]. Pak [ať následuje] připomenutí, zazní [šofar], šofrot, zazní [šofar]. Nakonec ať se předčítá [modlitba za] znovuvybudování Chrámu, díkuvzdání a kněžské požehnání.
(3) Minimálně deset [veršů] by mělo být použito pro ustanovení B-ha králem. [Minimálně] deset pro připomenutí, [minimálně] deset pro šofrot. Rabi Jochanan ben Nuri řekl: Pokud řekne tři pro každý, splnil povinnost.
(4) Nezmiňujeme připomenutí, ustanovení a šofrot, které obsahují trest B-ží.
Začne [se] Torou, skončí Proroky. Rabi Jose řekl: Když [se] skončí Torou, splnil povinnost.
Mišna 3
(1) Po tom, kdo prošel před schránou [jako vedoucí bohoslužby] na svátek nového roku, druhý [přikazuje, aby] zazněl [šofar]. Pokud má být čten halel5, musí ho předčítat první [z nich].
(2) Kvůli šofaru na nový rok se nesmí překročit ustanovení šabatu, [takže] nesmí odstranit nic z jeho místa, ani vylézt na strom, ani jezdit na zvířeti, ani plavat, ani nic řezat, ani by neměl dělat nic, co by porušilo [ustanovení] dne odpočinutí, ani čím by [překračil] negativní přikázání6. Ale pokud [si] chce nalít vína, nebo vody, může.
(3) Nemělo by se dítěti bránit, aby troubilo [na šofar], ale [naopak] měli by s ním být, dokud se nenaučí [troubit na šofar]. Ten, kdo je zaměstnán [výukou troubení na šofar], nesplnil povinnost a ten, kdo slyšel troubení na šofar od učně, nesplnil povinnost.
Mišna 4
(1) Pořádek troubení [na šofar] je trojí; tři od každého. Délka [jedné prodloužené] noty teki´a je stejná, jako délka tří teru´ot7. Délka [jedné] noty teru´a je stejná, jako délka tří jevavot. Pokud zahraje prodlouženou notu [teki´a], ale bude mít délku dvou [teru´ot], nezahrál než jednu [teru´ot].
(2) Pokud [někdo] dočetl požehnání a byl vyvolán, aby troubil, zatroubí třikrát tři noty.
(3) Jako je šaliach cibur8 povinnen [troubit na šofar], tak každý jeden je povinnen [troubit na šofar]. Raban Gamliel [ale] učí: Šaliach cibur plní přikázání za všechny.
—-
1) Lulav je palmová ratolest. Používá se při svátku Sukot.
2) Viz Lv 23, 11-15
3) Respektive do michna, polední podlitby. Její čas není pevně stanoven, ale řídí se podle slunce. Čas michna vyhlašuje rabinát.
4) Tj. přečtou se biblická ustanovení o troubení na šofar.
5) Halel je požehnání odpovídající Žalmům 113 – 118. Recituje se při svátečních příležitostech a svátcích Pesach, Sukot, Šavuot a při Chanuka.
6) Celkem je 613 přikázání (micvot). Dělí se na positivní; těch je 248, podle počtu údů duše, aby každý jeden úd konal jedno positivní přikázání, a na negativní; těch je 365, podle počtu dnů v roce, aby na jeden den připadlo jedno negativní přikázání.
7) Což odpovídá třem osminovým notám. Jedna teru´a je jedna osminka.
8) Šaliach cibur, neboli vyslaný shromážděním. Je zástupcem volený shromáždění, aby předčítal modlitby a aby vykonal některá přikázání jménem obce za obec samu. Pokud se šaliach cibur v něčem během modlitby zmýlí, padá vina na shromáždění, protože mělo vybrat lepšího předříkávače.