Kapitola 3
Mišna 1
(1) Pokud [nový měsíc] viděl bejt din a celý Israel, či byli dotazováni svědci, ale nebyl čas, aby [nový měsíc] byl požehnán než se zatmil, přidá se den [k měsíci].
(2) Viděl-li [nový měsíc] pouze bejt din, povstanou dva [z nich] a dosvědčí před třetím a řeknou [pak]: Ať je posvěcen, ať je posvěcen.
(3) Pokud [nový měsíc] uvidí tři, kteří tvoří bejt din, vstanou dva a usadí [na svá místa] své přátele a dosvědčí před nimi [co viděli]. Pak teprve řeknou: Ať je posvěcen, ať je posvěcen.
Jednomu nepřísluší pravomoc o tomto soudit.
Mišna 2
(1) Všechny rohy (šofrot) mohou být použity [k troubení na nový rok], vyjma těch, které pocházejí z rohu krávy, neboť ten je [nazýván] rohem (keren)1.
Rabi Jose řekl: Copak nejsou všechny rohy (šofrot) nazývány rohy (keren)? Je psáno: zdlouha troubiti budou na roh (keren) beraní2.
(2) Šofar určený k troubení na roš ha-šana byl vyrobený z prostého rohu kozoroha a jeho náhubek byl [vyrobený] ze zlata. Dvě trubky byly na dvou stranách. Šofar troubí dlouhou notu, zatímco trubka krátkou, neboť je přikázáno tento den troubit na šofar.
(3) Během postních dní [se používaly] dva zahnuté [šofary], jejichž náhubek byl stříbrný, a dvě trubky, které byly umístěny mezi [šofary]. Zvuk šofaru byl zkrácen a zvuk trubky prodloužen, neboť je přikázáno tento den [troubit] na trubky.
(4) Na jubilejní rok a na nový rok není rozdílu v používání šofaru, ani v požehnáních. Rabi Jehuda řekl: Na nový rok troubíme ze šofaru z beraního rohu a na jubilejní rok troubíme z rohu kozorožce.
Mišna 3
(1) Šofar, který praskl a někdo ho slepil, nesmí být použit. Pokud někdo slepil kousky šofaru dohromady, je tento nevhodný. Když se objeví v šofaru díra, která brání vydání zvuku, je nevhodný; a když ne[brání vydání zvuku], je vhodný.
(2) Pokud někdo troubil ve studni nebo v kádi nebo v jámě a když slyšel hlas šofaru kolemjdoucí, tak splnil svou povinost. Ale když slyšel ozvěnu, nesplnil svou povinost.
(3) Tak podobně, pokud někdo byl šel kolem synagogy nebo bydlel vedle synagogy a slyšel zvuk šofaru nebo čtení svitku, tak splnil povinost, pokud naslouchal se záměrem3. Pokud ne, tak nesplnil svou povinost. Proto je možné, že jeden slyšel a splnil a druhý slyšel a nesplnil svou povinost.
Mišna 4
(1) A dokudž Mojžíš vzhůru držel ruce své, vítězil Izrael4, atd. Je možné, aby mojžíšovy ruce mohly způsobovat vítězství nebo prohru? Tento verš tě má naučit, že pokaždé, když se Izrael obrací k výšinám [pro pomoc], a směřuje tak své srdce ke svému otci, jenž je na nebesích, daří se mu dobře. Ale když tak nečiní, upadá [v nemilost].
(2) Podobně můžeš vysvětlit verš: Udělej sobě hada podobného těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušťknutý, když pohledí na něj, živ bude.5 Je možné, aby had zabíjel, nebo oživoval? [Ne,] však to znamená, že Israel hledal pomoc v nebesích a pokud obrátili svá srdce k jejich otci, který je na nebesích, byli uzdraveni, ale když ne, zemřeli.
(3) Hluchý, idiot a dítě nemohou pomáhat druhým v plnění jejich poviností. Toto je obecné pravidlo: Každý, kdo sám není oprávněn vykonat povinost, není oprávněn pomáhat druhým ve vykonání povinosti.
—
1) Mišna činí rozdíl mezi tím, co je známo jako šofar, tedy hudebním nástrojem vyráběným obvykle z rohu skopce a tím, co je mezi lidem známo jako keren, tedy roh krávy.
2) Joz 6, 5; Názor rabiho Jose se ale do halachy nedostal. K výrobě šofaru nesmí být použit ani roh býka, či vola. Dnes se k výrobě používá právě zásadně roh berana, což se zdůvodňuje především tím, že beran byl obětován namísto Izáka.
3) To znamená, pokud slyšel zvuk šofaru, nebo čtení svitku Ester a vzpomněl si na svou povinost naslouchat zvuku šofaru, nebo čtení Ester.
4) Ex 17, 11
5) Nu 21, 8